Araucaria Araucana

Araucaria araucana, Araucaria nebo pehu�n, tak� zvan� borovice nebo borovice Araucaria je strom z rodu jehli�nan� p�vodem z Chile a Argentiny, kter� je dnes distribuov�n ve velmi omezen�ch oblastech v And�ch a na chilsk�m pob�e�� Range. Existuje jeden poddruh borovice Araucano, kter� m��eme naj�t v Zaragoze ve �pan�lsku.


Araucaria araucana je n�rodn� strom Chile. Je d�le�it�m druhem v kultu�e Mapuche, a zejm�na etnick� Pehuenche (V mapundungun: "Lid� z pehu�n (rodn� jm�no t�to d�eviny).

V p��rod� se tento strom roste pouze ve v�ce ne� 800 m nad mo�em a optim�ln� v nadmo�sk� v��ce 1.000 mnm. Nach�z� se v kamenit� a p�s�it� p�d� s dobr�m odvodn�n�m ( obvykle sope�n�ho p�vodu), ve v��k�ch kde sn�h z�st�v� po dlouhou dobu a v�t�inou na m�stech, kde jsou n�zk� teploty. Kv�li jeho pomal�mu r�stu m��eme nal�zt Araucarias a� 1.000 let star�.

Araucaria je st�lezelen� strom a� 50 m vysok�, s rovn�m v�lcovit�m kmenem, n�kdy velmi siln�m( a� 3 a v�ce metr�). V�tven� za��n� nad zem�, kter� se roz�i�uje kolmo k trupu. Jeho v�tve jsou ohebn�. Listy jsou velmi tvrd� a jsou vybaveny mucro (p�te��), jsou tmav� zelen�, 3-4 cm dlouh�.


    Existuj� mu�sk� i �ensk� rostliny s morfologick�mi rozd�ly. Mnohem atraktivn�j�� jsou rostliny �ensk�.

     �ensk�(1) a mu�sk� (2) �i�ky stromu


Ekonomick� vyu�it� a p�stov�n�

Araucaria je d�evo kompaktn�, lehk�, snadno zpracovateln� a �lutav� b�l� barvy. Je vysoce cen�n pro stavebn� pr�ce a v tesa�stv�. V d��v�j��ch dob�ch rovn� a v�lcovit� kmeny stromu byly pou�ity p�i v�rob� lodn�ch sto��r�. Nyn� je v chr�n�n v rozs�hl�ch oblastech n�rodn�ch park� (v Argentin�), a v Chile je zak�z�no k�cet tento druh stromu. Byl vyhl�en p��rodn� pam�tkou v Chile, ale jejich existenci ohro�uj� lesn� po��ry..

Semena, tzv. piniov� o��ky jsou jedl� a maj� vysokou nutri�n� hodnotu. P�edstavuj� z�kladn� stravu ,,Pehuenches��.

Jedn� se o velmi obl�ben� zahradn� strom , p�stovan� pro exotick� ��inek jeho �irok�ch v�tv� a symetrick� vzhled. Preferuje oce�nsk� podneb� s hojn�mi de��ov�mi sr�kami, toleruje teploty a� do -20 � C. Je zdaleka nejsiln�j�� �len tohoto rodu, a m��e r�st tak� v z�padn� Evrop� (na sever Faersk�ch ostrov� a v Ålesund v z�padn�m Norsku), na z�padn�m pob�e�� Severn� Ameriky (na sever na Ostrovech kr�lovny Charlotty v Kanad�), na Nov�m Z�landu a v Austr�lii, tak� se dob�e vyv�j� na severn�m pob�e�� �pan�lska (Cantabria). Toleruje soln� pob�e��, ale afektuje jej zne�i�t�n�.


Tento strom m� v budoucnu potenci�l jako potravinov� plodina i v dal��ch oblastech. Prosp�v� v podneb� s chladn�mi oce�nsk�mi l�ty (nap�. z�padn� Skotsko), kde se jin� druhy o�ech� nep�stuj� dob�e. Strom nicm�n� neprodukuje semena a� do 30-40 roku v�ku, to odrazuje od investic (i kdy� v�roba v dob� splatnosti mohou b�t obrovsk�), a jakmile je uko�en�n� m� schopnost ��t a� 1.000 let.