V�n�, chu� a barva v�na



Bohatstv� vonn�ch l�tek v�na nejl�pe rozpozn�me �ichem. Pozorn� degust�tor p�ijme asi dv� t�etiny vjem� v�na nosem.
Lidsk� nos je sice od p��rody schopen rozli�ovat tis�ce r�zn�ch pach�, ale v kone�n� f�zi je to mozek, kter� mus� smyslov� vjemy filtrovat, identifikovat a posuzovat.

P�edpokladem pro v�dom� po�itek jsou tedy zku�enosti z pit� v�na uchovan� v mozku, z�kladn� znalosti slo�en� v�na a fungov�n� �ichov�ch smyslov�ch org�n� a v neposledn� �ad� schopnost popisovat smyslov� vjemy tak, aby mohly b�t zachyceny v pam�ti a aby o nich bylo mo�no komunikovat.

Abychom si uv�domili buket n�jak�ho v�na, musej� b�t molekuly t�kav�ch �ichov�ch l�tek schopny podr�dit nosn� sliznici u� v koncentraci jedn� desetimiliontiny gram�.

V�ni v�na nab�r�me pomal�m dlouh�m nadechnut�m, aby se mohla v nose rozpt�lit. Kdo �ich� p��li� rychle, vyd�v� se v nebezpe��, �e velk� ��st molekul �ichov�ch l�tek �ichov� centrum mine. Aby se z tekutiny uvolnilo pokud mo�no co nejv�ce molekul �ichov�ch l�tek, mus�me sklenkou napln�nou asi do jedn� t�etiny nejd��ve zakrou�it. Pak vno��me nos do sklenky nad hladinu v�na, kde se v�echny aromatick� l�tky zkoncentrovaly, a vdechneme ten vonn� opar.
Proto�e se za ka�dou aromatickou nuanc� skr�v� n�jak� chemick� slou�enina, poskytuje �irok� spektrum v�n� zku�en�mu degust�torovi mno�stv� informac�, z nich� m��e usuzovat na odr�du, polohu, zk�sob fermentace, zpracov�n� a st��� v�na.Proto�e je v�ak �ichov�ch slo�ek b�l�ch a �erven�ch v�n ohromn� mno�stv� a jsou velmi mnohotv�rn�, daj� se jen te�ko identifikovat a de�ifrovat.

V�n� jednoduch�ch v�n

Abychom vn�mali v�c ne� jen nesourodou sm�s v�n�, m�li bychom se sout�edit na skupiny l�tek, kter� k sob� pat��.
Jednoduch� chemick� slou�eniny rozpozn�me nejd��v: ovocn� v�n� b�l�ch v�n m��e sahat od ban�nu, melounu a ananasu p�es jablko a broskev a� k citronu.

U �erven�ch v�n p�sob� v�t�inou temn�ji a mohou p�ipom�nat pr�v� tak plody �erven�ch bobulovin jako t�e�n� nebo �vestky. Pak se m��eme v�novat rostlinn�m v�n�m kv�t�, list�, travin a rostlinn�ch produkt�.

V�n� jednoduch�ch v�n je v�t�inou t�mito dv�ma kategoriemi vy�erp�na, v�dy� �asto neodr�� v�c ne� v�ni p��slu�n� odr�dy. Je p�itom t�eba rozli�ovat prost�, ale p�esto chutn� konzumn� v�na a pr�myslov� v�robky zalo�en� c�len� na n�jak� ur�it� v�ni. V�n� takov�ch v�n je zpo��tku omamn�, p�i pozorov�n� s chut� a dochut� (oc�skem) se v�ak uk�e, �e je to jen prvopl�nov� klam.

Buket velk�ch v�n

O buketu odborn�ci mluv� v�t�inou a� tehdy, kdy� v�no vedle ovocn�ch a rostlinn�ch v�n� odr�� i p�vod, ro�n�k, zp�sob zpracov�n� a st���.

U b�l�ch v�n m��e m�t toto roz���en� aromatick� spektrum podt�ny medu, sl�my, m�slov�ch su�enech, vanilky, cedrov�ho d�eva a miner�l�.

Mnohem komplexn�j�� aromatick� spektrum velk�ch �erven�ch v�n krom� toho zahrnuje r�zn� ko�enn� podt�ny, �okol�du, k�vu, kou� a r�zn� odst�ny d�eva. Vedle toho existuje mno�stv� m�n� p��jemn�ch aroma, kter� se, alespo� co do chemick�ho slo�en�, od t�ch p��jemn�ch �asto t�m�� neli��. Jsou to nap�. kysel� zel�, m�dlo, kyselina octov�, mork� vlna nebo benzin. P�eva�uje-li v buketu nejak�ho v�na takov� pach, znamen� to, �e v�no je �patn� a nepo�ivateln�. Uprost�ed rozm�chl� aromatick� mnohotv�rnosti n�jak�ho opravdu velk�ho v�na v�ak mohou i stopy n�kter�ho z t�chto z�vadn�ch p��dech� p�isp�t ke komplexnosti jeho buketu.


Chu�

Chu� v�na se projevuje r�zn�m zp�sobem: vn�m�me ji na jazyku, ale jej� jednotliv� aroma registrujeme je�t� i v horn� ��sti hltanu. Chu�ov� poh�rky na jazyku jsou schopny rozli�it pouze z�kladn� chuti.

Krom� sladk�, kysel�, ho�k� a slan� se projevuje tak� umami �chu� glutam�tu, kterou maj� potraviny, jako je maso, ryby, s�ry, a je� m��e d�le p�etrv�vat. Lze p�edpokl�dat, �e v tomto sm�ru je�t� dojde k nov�m objev�m. V�zkumem bylo zji�t�no, �e chu�ov� oblasti jazyka nejsou od sebe tak z�eteln� odd�leny, jak to p�edpokl�d� dosud p�ij�man� klasick� sch�ma.
K chu�ov�mu vjemu mohou p�isp�t pouze molekuly v�n� uvoln�n� z tekutiny, kter� se s vdechnut�m vzduchem dostanou do �ichov�ho centra.



Srk�n�
a mlask�n� p�i pit� v�na tudi� nen� projevem �patn�ho vychov�n�, n�br� absolutn� nutnost�, jestli�e se v�no m� smysl�m optim�ln� otev��t.



Chutn�n� b�l�ho v�na

Kdy� se napijeme b�l�ho v�na, tak jazyk nehled� na teplotu nejprve zaregistruje jeho sladkost a vz�p�t� jeho kyselost, ��m� je charakkterizov�na z�kladn� struktura b�l�ho v�na. Je to proto, �e sladk� i such� b�l� v�na maj� sladkokyselou strukturu, jej� vyv�enost je d�le�it�m indik�torem kvality b�l�ho v�na a technologie jeho v�roby. �ekneme-li, �e ostr�, v prim�rn� chu�i p�eva�uj�c� kyselost znamen� v�no oby�ejn� nebo ni��� kvality, je to sice zjednodu�en�, ale nikoliv nespr�vn�. A� p��li� �asto jsou takov� v�na v�sledkem sb�ru nedozr�l�ch hrozn�, p��li� vysok�ch v�nos� a technologick�ch i chemick�ch manipulac�. Vysok� kyselost mus� b�t sou��st� bohat� celkov� struktury.

Tak� pro sladkost plat�, �e si ��d� protiv�hu ve struktu�e a rozmanitosti aroma. Sladkost, kter� nen� obklopena ovocnou chut� nebo jemn�mi ho�k�mi podt�ny d�eva nebo u�lechtil� pl�sn�, zp�sob�, �e se v�no jev� plo�n� a t�kop�dn�.
Nep��jemn� ho�kost zase �asto ukazuje na to, �e v�robce odvedl �patnou pr�ci, nechal zkvasit shnil� hrozny, nadm�rn� vylisoval mo�t nebo to p�ehnal p�i odkyselov�n� v�pnem.

Vn�m�n� b�l�ho v�na v dutin� �stn� m��e b�t velmi rozd�ln�. V�dy by v�ak spolu m�ly b�t v souladu textura a chu�. Od v�na, kter� se na jazyku jev� jako visk�zn�, o�ek�v�me, �e vyvol� i podobn� bohat� chu�ov� podn�ty.

Teprve mnohovrstevnost aroma, kter� se projev� v okam�iku, kdy v�no polkneme, n�m �ekne, zda jde o skute�n� velk� v�no.
Skute�n� velk� b�l� v�no p�edvede dlouho dozn�vaj�c� mnohovrstevnou aromatickou strukturu, v n� se vz�jemn� dopl�uj� ovocn� a ko�enn� podt�ny s jemn�mi podt�ny d�eva, kter� se mohou rozv�jet na podklad� miner�ln�ch p��dech�, poch�zej�c�ch z terroiru vinice.

Co d�l� �erven� v�no �erven�m v�nem

�erven� v�no se od b�l�ho v�na li�� p�edev��m obsahem taninu. Tyto l�tky, zvan� t� t��sloviny, mohou poch�zet z peci�ek, stopek a slupek bobul�, p��padn� tak� ze �kolen� v d�ev�n�ch sudech. Kvalita t��slovin je proto nejd�le�it�j��m zdrojem informac� o tom, zda byly hrozny sklizeny zral�, a zda tedy byl spl�en z�kladn� p�edpoklad pro vznik velk�ho v�na. �ichem se t��sloviny nedaj� zjistit, musej� se velmi pozorn� posuzovat p�i senzorick� chu�ov� zkou�ce v �stech.
Nep��jemn� ho�ce chutnaj�c� taniny, kter� vzbuzuj� pocit sv�ravosti a na jazyce zanech�vaj� z�eteln� zrnitou strukturu, ukazuj� na �patn� ro�n�k, p�ed�asn� sb�r nedozr�l�ch hrozn�, choroby a �patnou pr�ci ve vinohradu anebo �patnou pr�ci p�i v�rob�.
Zral� taniny jsou v�sledkem pr�ce ve vinohradu zam��en� na optim�ln� zralost, kter� byla zavr�ena je�t� co nej�etrn�j��m zpracov�n�m hrozn�. Toto �sil� o p��tomnost m�kk�ch tanin� u� v mald�ch v�nech od z�kladu zm�nilo chu�oov� obraz velk�ch �erven�ch v�n.
Vedle toho rozhoduje o chuti �erven�ho v�na tak� vyv�enost sladkosti, kyselosti a ho�kosti. Proto�e �erven� v�no se �kol� v�t�inou bez zbytkov�ho cukru, je rozhoduj�c�m faktorem sladkosti vedle p��padn�ho aroma d�eva obsah alkoholu. Ten by m�l b�t t�m vy���, ��m vy��� je kyselost a obsah ho�k�ch tanin�, proto�e ob� tyto slo�ky se na jazyce chu�ov� se�tou.

Chu�ov� dopad ( dochu�)

I pro �erven� v�no plat�, �e jeho skute�n� velikost se projev� a� v okam�iku, kdy ho polyk�me. Jestli�e se v�no v tomto okam�iku otev�e a svou opulenc� napln� celou dutinu �stn� i hrdlo a unikaj� z n�j p�itom aroma, kter� sahaj� od tmav�ch ��avnat�ch ostru�in, �ern�ho ryb�zu nebo �vestek p�es ko�enit� v�n� h�eb��ku nebo pep�e a� ke karamelizovan�m a d�evit�m aroma tab�ku, cedru nebo k�vy a kter� je�t� n�jak� �as dozn�vaj�, pak se mo�n� jedn� o velkolep� v�no.

Po n�kolika letech skladov�n� v lahv�ch m� takov� v�no komplexn� strukturu z ovocn�ch odst�n�, sekund�rn�ch aroma z v�robn�ho procesu a vlivu terroiru. Naproti tomu chu�ov� dopad (dochu�, ocas), kter� do hrdla dovede pouze chu� jednoduch�ch ovocn�ch odst�n�, prim�rn�ch aroma hrozn� a line�rn�ch t��slovin, kterou u� poc�til jazyk a je� u� nen� dopl�ena o dal�� rozm�ry, charakterizuje sp� jedoduch� v�no. A nakonec klamav� jsou ta v�na, kter� nemaj� ��dn� dozn�v�n� nebo jen velmi mal� dozn�v�n� chuti, a proto se jim v odborn� hant�rce v�sti�n� ��k� kr�tk�.

Barvy v�na

Pro konzum a pro�itek v�na hraje jeho barva sp�e pod�adnou roli, proto�e vid�no objektivn�, neovliv�uje jeho chu�.
P�i degustaci je barva naopak d�le�it�, �asto podce�ovan� indik�tor kvality, proto�e v�voj, extrakce a zr�n� aromatick�ch l�tek a barviv jsou spolu t�sn� spojeny.
Tak m��eme podle barvy usuzovat na chu�ovou koncentraci, kvalitu ro�n�ku, odr�du, zp�sob zpracov�n� i st���.
P�edpokl�d� to v�ak, �e barva vznikla p�irozenou cestou, nen� tedy v�sledkem um�l�ho p�ibarvov�n� nap��klad aditivy nebo enzymy, kter� dnes bez pr�li�n�ch n�klad� daj� i �erven�mu v�nu st�edn� t��dy velmi tmavou, pokud ne skoro �ernou barvu.

��m hust�� a tmav�� je �erven� zbarven� v�na, t�m je t� obecn� vy��� obsah t��slovin a jin�ch extrak�n�ch l�tek. Tak� kyselost a vyzr�lost bylo mo�n� velmi dob�e odhadnout podle p��tomnosti modr�ch nebo hn�d�ch barevn�ch odlesk�. P�ece�ov�n� barvy jako p��znak� kvality plynulo z neznalosti zat�m existuj�c�ch technologick�ch a chemick�ch mo�nost� manipulace.

V�echny hrozny �erven�ho a v omezen�m rozsahu i b�l�ho v�na obsahuj� stejn� barevn� pigmenty. Ty jsou v�dy podle druhu a stupn� vyzr�losti bu� sv�tlej��, nebo tmav�� a v�ce �i m�n� koncentrov�ny do slupky vinn� bobule. Tento barevn� potenci�l v�na vznik� u� na vinici. Z�kladem je tu odr�da r�vy a jej� genetick� k�d. P�itom se Pinot noir nerovn� v�dy Pinotu noir a Cabernet Cabernetu, pr�v� nej�ast�ji p�stovan� odr�dy sv�ta existuj� v r�zn�ch variet�ch. Selekc� klon� ve prosp�ch mal�ch nebo velk�ch bobul�, rostlin s vysok�m nebo n�zk�m v�nosem byly vytvo�eny z�klady ke zlep�ov�n� kvality nebo kvantity.

Pak existuj� faktory, kter� p�sob� na jakost obecn� a na barvu zvl�t�- �ez r�vy, veden� r�vy a hnojen�.

Teprve na t�et�m m�st� je pr�ce ve sklep�, kde se mus� z v�na dostat v�echen barevn� i chu�ov� potenci�l. Nakonec zanech�v� na optick�m vzhledu v�na sv� stopy i doba a zp�sob skladov�n�. A tak� zde jde ka�d� zm�na barvy ruku v ruce se zm�nami chu�i i v�n�.

Bohat� paleta barevn�ch nuanc� b�l�ch v�n

O b�l�m v�nu se �asto ��k�, �e nem� barvu, proto�e jeho vinifikace prob�h� v�t�inou bez kontaktu se rmutem. Barva b�l�ho v�na od bled� zelen� a� po zlato�lutou je pro lidsk� oko h��e identifikovateln�, proto�e jej� spektrum le�� v ultrafialov� oblasti. Obvykle se v b�l�m v�nu sm�s� zelen� a �lut� rostlinn� barviva. Tyto fenoly jsou nejenom ve slupk�ch, n�br� i v du�in� bobul� se sv�tlou slupkou. Proto obsahuj� ur�it� mno�stv� barevn�ho pigmentu i b�l� v�na, jejich� �t�va nekvasila ve slupk�ch. Nejv�ce barevn�ch pigment� maj� hrozny se slab�m purpurov�m nebo �edor��ov�m zabarven�m. U jin�ch druh� zp�sobuje odli�n� chemick� slo�en� barviva zelenkav� odlesky v�na nebo sklon k h�ednut�.

Z�hadn� tmav� �erven� v�na

�erven� v�no m� v pr�m�ru desetkr�t vy��� mno�stv� barviv ne� b�l� v�no. Tyto antokyany jsou soust�ed�ny v�hradn� ve slupk�ch bobul�, kde se za�nou tvo�it a� ve zral�m stadiu hroznu p�i p��m�m kontaktu se slune�n�m z��en�m.

Barevn� potenci�l �erven�ho v�na je t�m v�t��, ��m siln�j�� a zralej�� je slupka bobul� a ��m m�n� ���vy obsahuj�. K tomu je�t� p�istupuje stabilizuj�c� vliv t��slovin na barviva, tak�e v�na bohat� na t��sloviny maj� intenzivn�j�� barvu.

Odr�dy s tlustou slupkou jako Cabernet Sauvignon a Syrah d�vaj� tmav�� �erven� v�na, zat�mco u variet s tenk�mi slupkami bude intenzita barvy slab��. Za p�edpokladu optim�ln� pr�ce ve vinici m��e odr�da s tenkou slupkou d�t intenzivn� zbarven� v�no, pokud se udr�uje n�zk� v�nos a list� na ke�i se p�im��en� prosv�tluje. P�i pr�ci ve sklep� je pro extrakci barviv nejd�le�it�j��, jak dlouho a za jak� teploty byla hroznov� ���va v kontaktuse slupkami rmutu. Se za��naj�c� fermentac� jsou barviva vystavena fyzik�ln�m, chemick�m a biologick�m vliv�m, kter� ve v�nu zanech�vaj� v�ce �� m�n� z�eteln� stopy. Hroz� p�itom nebezpe�� p�eta�en� extrakce, kter� zbav� v�na ve�ker� elegance. V�na s intenzivn� barvou nemusej� tedy b�t v�dy ta nejlep��. Za bledou vodovou barvu v�ak jen ve vz�cn� vyjime�n�ch p��padech objev�me velk� v�no.

 Jak v�no podrobn�ji charakterizovat:

�istota v�na:
jiskrn�
nejvy��� stupe� �istoty
�ir�
pr�zra�n�, neopalizuje, ale je�t� nejisk��
opalizuj�c�

pr�hledn�, p�i pohledu proti sv�tlu se paprsky l�mou o velmi jemn� kal�c� ��ste�ky

zakalen�
se z�kalem zp�soben�m r�zn�mi l�tkami
zlomen�
vy�kolen� v�no, kter� se znovu zakalilo
s krystaly vinn�ho kamene
nepova�uj� se za z�kal v�na, nenaru�uj� jakost v�na
se z�vojem
naru�uje jakost v�na
Barva v�na:
slab�
vystihuje malou barevnost
n�zk�
tot�, term�n se pou��v� pro �erven� v�na
vysok�
hn�dav� t�n barvy b�l�ho v�na (vznik� oxidac�)
odpov�daj�c�
p�im��en� odr�d� a ro�n�ku
V�n� v�na:
vinn�
v�n� zdrav�ho v�na bez odr�dov�ch zvl�tnost�
t�k�
nasl�dle ko�enit� v�n� pozdn�ch sb�r� a v�n dezertn�ch
jemn�
v�n� jemn� zapadaj�c� do harmonie ostatn�ch slo�ek
v�razn�
v�n� v�razn� p�eva�uj�c� slo�ky
lahvov�
druhotn� v�n� vznikaj�c� le�en�m v�na v l�hvi
zral�

sm�s v�n� odr�dov� a lahvov� v obdob� kulminuj�c� zralosti

v�n� po sta�in�

v�n� p�ipom�naj�c� vype�enou chlebovou k�rku, tvo�� se p�i zr�n� v�n

odr�dov�
v�n� typick� pro ur�itou odr�du
mu�k�tov�
u odr�d s mu�k�tovou v�n� bobul�
kop�ivov�
v�n� kop�iv, typick� pro Sauvignon
lipov�

v�n� lipov�ho kv�tu, typick� pro Ryzlink r�nsk� z leh��ch p�d

botrytidov�
po napaden� hrozn� pl�sn� �edou
vanilkov�
pro mlad�, ale zral� v�na Rulandsk�ho modr�ho
broskvov�

v�n� p�ipom�naj�c� v�ni broskve, u odr�dy M�ller Thurgau, ale i Sauvignon

ciz� v�n�
neodpov�d� charakteru odr�dy
vadn�
vznik� nemoc� nebo vadou v�na
v�n� po korku

pal�iv� v�n� i chu� vznik� vyluhov�n�m t��slovin z korkov� z�tky

v�n� po sudu
vznik� nedostate�n�m o�et�en�m d�ev�n�ch sud�
pelargoniov�
vada v�na, v�n� p�ipom�n� pelargonie
ovocn�

v�n� p�ipom�n� ovoce: jablka, maliny, �ern� ryb�z, ostru�iny, broskev, citron, hrozinky

kv�tinov�
von� po r���ch, fialk�ch nebo po lu�n�m kv�t�
rostlinn�
ve v�ni p�ipom�n� seno, tr�vu, �aj, tab�k
l�tkov�
ve v�ni p�ipom�n� chl�b, pra�enou k�vu, pra�en� mandle
ko�enit�
von� po sko�ici, h�eb��ku, sm�si ko�en�
zatuchl�
 
pl�s�ov�
 
oxidativn�
 
zv�tral�
 
 
 

Chu� hodnot�me �irok�m spektrem pojm� charakterizuj�c�ch v�no podle plnosti, obsahu alkoholu nebo obsahu kyselin.

Chu� v�na podle plnosti:
pr�zdn�
bez chuti
kr�tk�
kr�tk� chu�ov� vjem
lehk�

ni��� obsah alkoholu i extraktu, harmonick�, piteln� a p��jemn� pro stolov�n�

��dk�

chyb� extraktivnost, v�n� i kyseliny b�vaj� zastoupeny pln�, vznik� p�i nadm�rn� sklizni hrozn�

pln�
v�echny podstatn� slo�ky jsou bohat� obsa�eny
dlouh�

nemus� b�t v�dy pln�, ale n�kter� ze slo�ek p�sob� dlouhotrvaj�c� vjem chuti

extraktivn�

v�t�inou pln� s v�razn� p�sob�c�m vjemem extraktivn�ch l�tek v�n, p�itom odr�dov� charakteristick�

t�lnat�

objem plnosti a harmonie, v�t�inou pon�kud s vy���m obsahem alkoholu a ni���m obsahem aromatick�ch l�tek

t�k�
vynik� hlavn� alkohol, extrakt, p��padn� zbytek cukru
kypr�

vysok� obsah extraktivn�ch l�tek, glycerolu a alkoholu, je hladk�, p�i ochutn�n� vyvol�v� p��jemn� pocit chuti pln�ho v�na

robustn�

ji� star��, hlavn� �erven� v�no s vysok�m obsahem extraktu i alkoholu, harmonick� v chuti

bohat�
vyzr�l�, pln�, harmonick�
Chu� v�na podle obsahu alkoholu:
alkoholick�
p�es 12 obj. % alkoholu
n�zkoalkoholick�
je pot�eba jej stabilizovat proti z�kal�m
ohniv�

p�liv� v�no (v�t�� pom�r alkoholu k ostatn�m slo�k�m), ale i opojn� v�no, kter� je jakostn� s vy���m obsahem extraktu

lihovit�
 
Chu� v�na podle obsahu kyselin:
tvrd�
kyseliny vynikaj� nad ostatn� slo�ky v�na
ostr�
mlad� v�no, kter� je na jazyku �tiplav�
hladk�
kyselina odpov�d� ostatn�m slo�k�m
m�kk�

n�zk� obsah kyselin, kter� se za��n� poci�ovat nep��jemn�

f�dn�

velmi n�zk� obsah kyselin, v�no je neharmonick� a nepob�z� k pit�

�krablav�

pal�iv� pocit v krku zp�soben� vy���m obsahem t�kav�ch kyselin

ocelov�
tvrd� v�no s vysok�m obsahem kyseliny vinn�
 

V�no by m�lo po ochutn�n� dotv��et harmonick� soulad v�ech slo�ek a navodit tak p��jemn� pocit z ochutn�v�n�.

Pro charakteristiku harmonie mezi slo�kami p�id�v�me dal�� ozna�en�:
rozbit�
jednotliv� slo�ky v�na jsou naru�eny
drsn�

vyskytuje se u mlad�ho v�na, u �erven�ho v�na zna�� vy��� obsah t��slovin

�iv�
mlad� v�no s dostatkem extraktu i kyselin
tup�
�erstv� zas��en� v�na se zast�n�n�mi slo�kami
distingovan�

jemn�, dokonale vy�kolen� v�no v nejvy���m stadiu sv�ho v�voje

ploch�
obsahuje m�lo slo�ek, kter� by harmonii o�ivovaly
jemn�
p��jemn�, m�n� v�razn�
sv��
harmonick� s p��jemn�mi kyselinami
��zn�
harmonie pln� chuti s v�razn�j��mi kyselinami
jadrn�
extraktivn�
piteln�
pob�zej�c� k pit�
vyrovnan�
m� slo�ky v dobr�m pom�ru
p�kn�
leh��, harmonick�
dokonal�
pln�, harmonick�, extraktivn�
elegantn�
vyzr�l�, harmonick�
vyzr�l�
na vrcholu sv� jakosti
dob�e vyvinut�
zral� v�no
hladk�
pln�, harmonick�
hebk�

�erven� v�no s ni��� intenzitou barvy, men��m mno�stv�m kyselin a t��slovin a lahvovou zralost�

sametov�
pln�, vyzr�l� �erven� v�no s vy��� intenzitou barvy
��avnat�
harmonick�, s p��jemnou kyselinkou i plnost�
harmonick�
v�echny slo�ky v�na jsou v souladu
urozen�
v�no z nejlep��ch poloh
noblesn�
jakostn�, pln� a harmonick� v�no s v�razn�m buketem